13. a 14.3. | Narozeniny a Den s emocemi jak na horské dráze

14. března 2018 v 22:59 | Loretta |  Deníček

Ahojte!
Tak zase po pár dnech píšu... Co se všechno změnilo?
V úterý jsem oslavila osmnáctiny. Trochu jsem byla nervózní, jak to všechno dopadne. Přišla jsem do školy a všichni se tvářili tak nějak normálně, jako by se nic nedělo. Zapomněli snad? No nic, zůstaň klidná. Hezký den si můžeš udělat i sama. Ale hned další přestávku na mě čekalo překvapení - výborný dort! Moc mě to potěšilo. Upřímně, ani jsem to moc neočeávala, když se skoro s nikým nebavím. Ale teď vím, že ostatním na mě záleží a je na mně, jak se rozhodnu, jestli se k nim přidat nebo zůstat na okraji...
Jinak ale tento věk nepřináší žádné výhody, snad jenom to, že člověk může legálně pít, což se mě zrovna moc netýká, jelikož moje tělo alkohol snáší jen těžko. Ale mně to nijak zvlášť nevadí, alespoň ušetřím :D Myslím, že den to byl krásný, vzpomněli si na mě lidé, na které já si téměř nevzpomenu, což mi ukazuje, kolik mám před sebou v životě ještě práce, kolik je toho potřeba zlepšit. Ale přesto si chci v sobě uchovat to malé dítě, které se ještě občas ozve a chce vidět svět krásný a bezstarostný <3

Středa (dnešek) byl jak na horské dráze. Začala jsem dobře, krásný den. Ale všechno se to zvrtlo v plavání. Převlíkla jsem se do plavek a ze šatny ještě vycházela sebevědomá s tím, že sice nemám dokonalou postavu, ale že to zase není tak strašné, abych se za sebe musela stydět. (Aby bylo jasno - jedou za čtrnáct dní chodíme v tělocviku plavat). Moje nálada však spadla hned po doplavání dvanáctiminutovky, kdy jsem byla z celé třídy absolutně nejhorší. Vím, že tělocvik není moje silná stránka a vystačím si s předposledním místem, ale když je člověk o dobré dvě délky nejhorší a od nejlepšího jej dělí prakticky dvojnásobek, začne přemýšlet nad tím, co je špatně, proč zrovna jemu to tak hrozně nejde, i když se snaží... Skoro jsem se rozbrečela. Prostě neumím prohrávat, být v něčem nejhorší, poslední. Ještě celé odpoledne mi z toho bylo nanic, měla jsem chuť zalézt do postele, vybrečet se a pořádně se politovat, ale nakonec jsem se rozhoupala a řekla si, ž to není důvod k tomu, abych dnes nejela do dramaťáku. A i když se mi vůbec nechtělo, tak jsem nakonec ráda, že jsem tam byla. Naladila jsem se na úplně jiné myšlenky, měla jsem dobré nápady na improvizaci, což teda bývá moje slabá stránka. Navíc jsem byla v kolektivu, kde se cítím dobře, takže moje středa začala nahoře a nahoře také končí ;)

Doufám, že si zítra najdu čas na další článek, protože zítřejší den je taky něčím významný, ale o tom později ;)
Jinak jídelníčky jsou takové všelijaké. Jedla jsem, jak se mi zachtělo, cítím se sytá, ale ne přežraná, takže si to ani tak nevyčítám :D

A jak se máte vy? Taky míváte dny s emocemi jak na houpačce?

Dnes jsem měla tričko s nápisem BEAUTIFUL a moje sestra občas potřebuje někoho urážet, a tak mi řekla, že to teda není pravda. Odpověděla jsem jí, že já se cítím krásná. Be who you want to be, not what others want to see. Snažme se tedy si nevšímat kousavých poznámek ostatních, mnohdy nám jen závidí to, co my máme a oni ne. Buďme sami sebou ♥

Loretta
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 J. J. | Web | 15. března 2018 v 10:33 | Reagovat

Tak dodatečně všechno nejlepší kočko! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama